HISTORIE CHŘÍČE
Kliknete-li na podtržená slova, dostanete se do encyklopedie Wikipedie a dozvíte se více k danému slovu.
| Chříč | |
|---|---|
| charakter sídla: | vesnice |
| obyvatel: | 207 |
| domů: | 115 |
| PSČ: | 331 43 |
| součást obce: | Chříč |
| okres: | Plzeň-sever |
| historická země: | Čechy |
| katastrální území: | Chříč (10,51 km²) |
| zeměpisná šířka: | 49°58′17″ s. š. |
| zeměpisná délka: | 13°38′53″ v. d. |
| nadmořská výška: | 374 m |
 Chříč
|
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
| obec Chříč základní územní samosprávné společenství občanů |
|
|---|---|
|
|
|
| obyvatel: | 207 (2006) |
| kraj: | Plzeňský |
| Oficiální web obecního úřadu: http://www.chric.cz E-mailová adresa: obec@chric.cz |
|
| adresa obecního úřadu: | Chříč 26 331 41 Kralovice |
| starosta: | Martin Hartman |
| NUTS 5 (obec): | CZ0325 558974 |
| obec s rozšířenou působností: | Kralovice |
| pověřená obec: | Kralovice |
| katastrální výměra: | 13,62 km² |
| katastrální území: | 2 |
| základní sídelní jednotky: | 2 |
| Části obce (2) | |
| Chříč · Lhota | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Chříč, dříve Křic, je vesnice v severovýchodní části okresu Plzeň-sever, 10 km východně od Kralovic. Ve stejnojmenné obci zahrnující kromě Chříče sousední Lhotu - její katastrální území činí 1362 ha (z toho Chříč 1050,56 ha). PSČ všech adres je 331 41. Obec Chříč je součástí Mikroregionu Kralov
Historie
Prvně je Chříč připomínána roku 1318 jako součást majetku hradu Krašova. Od 80. let 14. století byla Chříč vázána manským právem k hradu Křivoklát – držitelé vsi byli povinni se na výzvu křivoklátského purkrabího dostavit v brnění na hrad a plnit jeho příkazy. Přibližně od 20. let 15. století drží Chříč Absolon ze Chříče, spolu s bratrem Žibřidem stoupenci učení Husova a zdatní válečníci.
V roce 1437 koupil ves od Absolona Otík ze Šanova, který ji roku 1447 prodal Sezemovi z Malšína. Ten ve vsi postavil tvrz. Chříč následně měnila vlastníky a po přelomu 15. a 16. století byli její držitelé zbaveni manských povinností k hradu Křivoklátu. Od Václava Strojetického z Chříče získal ves v roce 1540 Oldřich Lažanský z Bukové, za kterého se v 60. letech opravila tvrz a postavil nový dvůr.
Po smrti Oldřicha si chříčské panství rozdělili jeho synové Šebestian a Oldřich, Chříč se Lhotou a částí Hlinců připadla Šebestianovi. V té době byla na Chříči tvrz s pivovarem, poplužní dvůr a 13 osedlých s mlynářem. Šebestian se však během let zadlužil a v roce 1585 prodal Chříč Janu Týřovskému z Ensidle na Hřebečníkách a Skryjích. Jeho potomci, bratři Týřovští, prodali pro velké dluhy roku 1701 chříčské panství hraběti Václavu Josefu Lažanskému za 211 tisíc zlatých a 500 zlatých klíčného.
2. března 1715 zemřel hrabě V. J. Lažanský na Chříči, panství zdědila jeho manželka Marie Gabriela Lažanská a synové Maxmilián Václav a Karel Josef. Chříč zůstala v majetku hraběnky, která odkázala polovinu panství ústavu šlechtičen u sv. Andělů v Praze a z poloviny synu Maxmiliánovi a dcerám Marii Anně a Marii Josefě. V roce 1758 hraběnka Lažanská zemřela a polovina tehdy zadluženého chříčského panství připadla dle závěti ústavu šlechtičen. Ten dal panství do dražby, ale nenašel se žádný kupec a tak v roce 1764 koupil i druhou polovinu od dědiců Lažanských. S výjimkou let 1787–91, kdy bylo panství na krátko připojeno k Tereziánskému ústavu v Praze, patřilo ústavu chříčské panství až do roku 1906.
V roce 1785 získala nová zámecká kaple sv. Jana Nepomuckého funkci lokálie, kterou dříve zastával kostel sv. Petra a Pavla v Dolanech. Z Dolan do chříčského kostela byly v roce 1878 přeneseny dva velké zvony, opačným směrem putoval malý zvonek, který je dnes ve zvoničce v Holovousích.
V roce 1906 prodal ústav šlechtičen panství hraběti Štěpánovi Götzendorf-Grabowskému, ten o čtyři roky později Gustavu Fisherovi, který jej vzápětí roku 1911 prodal Karlovi Černohorskému. Jako poslední v řadě majitelů koupil roku 1931 František Pokorný.
Chříč se stala přirozeným centrem malého panství díky vzniku mlýnů (také vodní mlýny na říčce Javornici), pivovaru, lihovaru, řemeslných dílen, ale i fary, školy, pošty, obchodů a lékařské ordinace. Nedaleko vsi se až do roku 1886 těžila antimonová ruda. Svou pozici místního centra ztrácí Chříč až na začátku 20. století, kdy po rozpadu panství klesá význam vsi a po druhé světové válce zanikají řemesla, pivovar a lihovar a většina obyvatel hledá uplatnění v zemědělství a lesnictví. Na začátku roku 1924 byla ves přejmenována na Chříč. Ve 20. století byl také zavezen návesní rybník.
Památky
Místní tvrz byla založena vladykou Sezemou z Malšína v druhé polovině 14. století a v první polovině 16. století byla přestavěna na renesanční zámek. Svou nynější podobu získal v druhé polovině 18. století za vlastnictví Ústavu šlechtičen, kdy byl barokně přestavěn, a v roce 1820, kdy bylo po požáru odstraněno jedno ze tří křídel. K areálu zámku patří hospodářský dvůr a zámecký park.
Na severovýchodním okraji vsi, v blízkosti zámku, stojí kostel sv. Jana Nepomuckého s obdélnou lodí. Postaven byl v roce 1767 jako zámecká kaple, pravděpodobně okolo roku 1861 byla dostavěna jeho věž.
Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1767 stojí na hranolovém podstavci u křižovatky mezi bývalým zámkem a hřbitovem u východního okraje vsi.
Pověsti
Když císař Josef II. zrekvíroval vybavení kostela sv. Mikuláše na Starém Městě v Praze, rozhodl se věnovat jeho největší zvon Dolanům. Ale obyvatelé Chříče, pod jejichž faru náležel dolanský kostelík, jim velký staroměstský zvon nepřáli. S výmluvou, že malému kostelu stačí malé zvony si jej vzali pro sebe. Když se však zvon poprvé v chříčském kostele rozezvučel, hněvivě volal: „Do Dolan – do Dolan!“ Občané se zalekli a vrátili zvon dolanským. Od té doby zvonil krásně. Na konci 19. století ovšem dolanský kostel zchátral a jeho zvony putovaly zpět do Chříče.
Sport
Na východním okraji vsi se nachází závodní motokrosová dráha.
Okolí
Chříč sousedí s vesnicemi Slatina a Lhota na severu, s Dubjanským dvorem na jihovýchodě, Studenou na jihu a Holovousy na západě. Vesnice leží na jihovýchodním okraji CHKO Křivoklátsko s údolími řek Javornice a Berounky. Nad jejich soutokem se nachází přírodní rezervace Dubensko s největším tisovým hájem v ČR. Vsí protéká Chříčský potok (dříve nazývaný Chrastnice), nedaleko silnice na Slatinu stojí památný javor.
Poznámka
Samotné slovo Chříč může také pocházet, jako několik jiných místních názvů, od Hedčanů, ale není to zcela jisté. Jedna z možností je, že se jedná o slovo odvozené od slova křoví, kdy by se původně jednalo o obec nazývanou Křovíč. Jiná možnost pak uvádí možnou zkomoleninu jména údajného hedčanského vladyky Chrze – odtud pak Chrzíč.
Externí odkazy
- BUKAČOVÁ, Irena, FÁK, Jiří, FOUD, Karel. Severní Plzeňsko I. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2001. ISBN 80-86125-23-8.
- ROM, Karel. Představujeme obce regionu: Chříč. In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/3), č. 7, s. 18–19.
- ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
